Dřevo

nachází se ve směru do středu příčného řezu jako široká vrstva dřevní hmoty pod kambiem a podle druhu dřeviny tvoří dřevo 70% až 90% objemu kmene stromu.

Dřevo se ve směru do středu kmene rozlišuje na:

bělové dřevo
- šířka různá podle druhu dřeviny, zpravidla od kůry (od kambia) po jádrové dřevo nebo v celém průřezu kmene
- má světlé zbarvení
- obsahuje více vody
- jeho funkce je ve vedení vody a živin
- méně odolné vůči hnilobě a vůči napadení dřevokazným hmyzem než dřevo jádrové
jádrové dřevo (středové)
- od bělového dřeva po dřeň nebo zcela chybí
- šířka různá podle druhu dřeviny
- u některých dřevin výrazně tmavší než běl
- je trvanlivější než bělové dřevo
- slouží k ukládání jádrových a konzervačních látek
- vykazuje nižší procento vody než běl
- vzniká odumřením živých buněk a ucpáním vodivých cest při ukládání látek
vyzrálé dřevo
- barevně se neliší od bělového dřeva, ale je nápadně sušší
- vyskytuje se jen u některých dřevin (SM, JD, BK, JV…)
- má vždy menší obsah vody než dřevo bělové
- protože se vyskytuje ve středové oblasti dřeva, lze ho zaměnit za jádrové dřevo i u dřevin, které jádrové dřevo vůbec nemohou mít

Jádrové (středové) – mají jádro i běl (BO, MO, TS, DB, AK,OŘ, JS, JL, ovocné dřeviny ..)
Jádrové s vyzrálým dřevem a s bělí – (DB, AK, JS, VR, JL)
Bělové – nemají jádro ani vyzrálé dřevo (BŘ, JV, HB, OL)
Bělové s vyzrálým dřevem – (SM, JD, BK, LP, TP …)

složená ze zásobních buněk uspořádaných do řídké tkáně
není vždy v geometrickém středu kmene
má zásobní funkci
pro zpracování dřeva není vhodná
tvar příčného řezu dřeně může být charakteristický pro některé druhy dřevin, jako např. JS ?, TP ¦, DB *, BK ? ….